Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Alien220
    *****

    Ondřej Trojan se rozhodl po kratší pauze vrátit svou tvorbu k naší historii. Vybral si veřejně velmi málo známou historickou osobnost Zdeňka Tomana, do které obsadil Macháčka a výsledkem je bravurní filmový zážitek, který v Čechách nemá obdoby. Svižné, precizní drama podbarvené vynikající hudbou a perfektními hereckými výkony. Uřídit tuhle jízdu s takovým počtem postav je úkolem více než těžkým a Trojan je prostě Pan režisér. Dojmy vysoko nad očekáváním. Snad to uvidí co nejvíce lidí, protože to je přesně to, co potřebujeme. Není to mainstreamové historické drama typu nedávného Masaryka, blíže to má asi k výpravnému dokumentu, ale je to prostě a jednoduše vynikající. Pro tuzemské publikum jasných 5*.(20.10.2018)

  • xxmartinxx
    ***

    V důsledku neusledovatelné, protože to z desítek jmen (kdy každé je představeno designově podivně nepadnoucím titulkem v obraze) a linií není vytyčeno nic, co by měl divák sledovat - pomalu z každé interakce a dialogu vyvstává námět na samostatný film a než pochopím, že záměr filmu je zůstat právě u toho a nevytvořit klasické vyprávění, už je dost pozdě, jména důležitých postav jsem zapomněl, protože jsem nevěděl, že jde o důležité postavy, a poměrně nevím, co se zbytkem stopáže dělat. Odvážná tvůrčí volba (a jsem ochotný uvěřit, že jde o záměrnou volbu, jak tvrdí Trojan), která by potřebovala trochu lépe rozjet, aby bylo jasné, o co se pokouší. Problém toho filmu je fakt jeho první třetina, kde sled scén prakticky odmítá dávat záminky k vzniku významů a vůbec nenavádí diváka, jak by měl sledované číst (ke konci film začne být funkčnější, protože je mnohem klasičtější, začne pracovat s emocemi a empatií - prostě stane se normálním filmem, takže trochu antiteze dosavadní snahy). Jinak Macháček to sice nedává, jeho rozsah (resp. absence jakéhokoliv rozsahu) na tuhle roli prostě nestačí, ale je to lepší, než jak jsem se bál. Chápu, že Macháček má pro mnohé charisma a ve správných rolích plně respektuju herce, kteří spíš prezentují sami sebe, než že by hráli - ale jako lead v takhle komplexní pozici vypadá Macháček prostě ztraceně a jeho pokusy o herectví, možná první v jeho kariéře, prostě nefungují. Tady film možná zachraňuje, že ani okolo protagonisty neexistuje pevná vypravěčská linie, takže nevadí, že jde o stejně topornou postavu jako v případě desítek vedlejších postav. 55 %, 2 a 1/2, - a celková náklonnost k tomu filmu, byť by mohl být proveden trochu zručněji a přehledněji a koncentrovaněji.(30.9.2018)

  • Padme_Anakin
    *****

    Má důvěra v Ondřeje Trojana opětovně potvrzena, nezklamal mě ani tentokrát, po filmu Želary a Občanský průkaz si připisuji do úspěšného trojlístku i tento snímek. I když musím přiznat, že pocitově příjemně či dobře mi z něj vážně není. Komunistická pakáž je tu vyobrazena velmi zdařile, tj. nechutně, jedné se z toho žaludek obrací. Inu, touha po moci a po penězích už ohla páteř mnohým, nejen všiváckému Zoltánovi. Natočeno je to velice pěkně, nudit jsem se nestihla a herecké obsazení celkově potěšilo.(12.10.2018)

  • Sandiego
    ***

    Od Tomana jsem čekal mnoho - především komplexní obraz dramaticky nesmírně podnětného období třetí republiky, pro nějž postava chameleona, jako byl Toman, skýtala určitě nosnou a co se týče zápletky vděčnou perspektivu. Bohužel, tato perspektiva se ve výsledku utápí ve snaze pojmout film jako fresku zachycují ony tři přelomová léta skrze bezpočet aktérů a celé řady událostí ukrajujících z československé demokracie. Vznikla téměř encyklopedická mozaika, v níž je díky Trojanovu režijní obratnosti naštěstí možné udržet přehled a pozornost, to co ji však zásadně chybí je ovšem jakákoliv dramatičnost, gradace, pocitové posuny. Výsledek nevede ani k náznaku mrazení v zádech, jež se film vnějšími prostředky evidentně snaží marně navodit. I statické České století alespoň něco z těchto očekávání naplňovalo, zatímco v případě Tomana si Trojan spíše pohrává s desítkami odstředivých scén vyjádřených v úctyhodné zkratce a s chytrým využitím vizuálních nápadů a evokací. O politické mašinérii vrcholící Únorem toho řekne mnohé, se sympatickou dávkou nepatetické ironie a s přijatelným pomrkáváním na předvolební nasazení snímku. Postava Tomana se však co se týče narativní funkce a nositele perspektivy jeví dramaturgicky takřka bezradně a s ní spjaté situace ani nedokáží vyvolat silnější reakci - i když je z děje jasné, že se stává nebezpečným a nežádoucím kariéristou, navenek nepůsobí od počátku jinak než jako vyčuraný hochštapler (což bych rozhodně nedával za vinu Macháčkovu přijatelnému hereckému ztvárnění). Zdá se mi, že hlavní svědectví o Tomanovi mělo spočívat na postavě jeho drahé polovičky Pesly, ale snaha uchopit tuto jistě zajímavou ženu pouze po ostrých hranách (fanatická stalinistka, londýnská panička, židovská samaritánka, oběť manželovy ctižádosti) ještě prohlubuje celkovou roztříštěnost perspektivy a potenciál jejích interakcí s manželem se nakonec vyčerpává v malicherných postelových tahanicích. Je mi líto, i přes jedinečnou výpravu, neskutečné množství zajímavých detailů (vč. působivého využití filmových týdeníků) a energii skutečně filmového vyprávění Toman nestrhuje a nenabízí dostatečně živý obraz živelného období. V tomto ohledu na mě daleko přesvědčivěji zapůsobil Sedláčkův Palach, jemuž jsem předem neoprávněně důvěřoval daleko méně. A mimochodem, Sedláčkovo televizní Zabíjení soudruha je z hlediska působivé rovnováhy mezi ironickou a mrazivou sondou do stranických mocenských praktik s daleko minimalističtějšími výrazovými prostředky mnohonásobně drtivější i komplexnější.(29.9.2018)

  • Shakaar
    ***

    Mám z toho trochu podobné pocity jako u Palacha, kdyby snímek se produkoval v zahraničí, posbíral by pravděpodobně mnoho cen - jednoduše by se do něj investovalo daleko více do výpravy, scénáře, děj by se více odehrával v exteriérech. Hlavně dějová linka na Slovensku, nebo Londýně, kde se kšeftovalo, si žádalo daleko lepší zpracování. V mnohých případech se přeskočili radši celé roky, nebo záběry nahradili dobovými a to ještě špatnými. Dlouhodobě neumíme zpracovat historické téma, které by v zahraničí nevypadalo trapně. 3 hvězdy dávám za herecký výkon Macháčka a představitelů poválečného Československa - ale jak píše POMO, v 90% to bylo o žvanění v interiérech, které snímek dost srážely do průměru - například samotný útěk Tomana a předcházející zatčení se věnovalo asi tak jen 15 minut celkového času.(3.2.2019)

  • - Scéna, kdy v Černínském paláci ministerstvu zahraničí po smrti Jana Masaryka přikáží smýt výkaly z parapetu, se nestala. Přesněji byl kus desky s výkaly na příkaz vyšetřovatele Vichra uříznut a dochoval se v Národním archivu až do dnešních dní. Deska byla použita jako důkaz při obnoveném vyšetřování smrti Jana Masaryka. Stopy výkalů tedy nebyly z parapetu smyty, jak je ukázáno ve filmu. (Povaxs)

  • - Roli Edvarda Beneše ztvárnil aktivní politik (senátor a primátor Teplic) Jaroslav Kubera. Dle režiséra filmu Ondřeje Trojana při natáčení trochu byl nervózní, což korespondovalo s tehdejším zdravotním stavem presidenta Beneše. (JoranProvenzano)

  • - Herec Roman Luknár kvůli roli Jana Masaryka přibral pětadvacet kilo, „aby ho nemuseli vycpávat“. Nechal si také na hlavě vyholit pleš. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace