poster

Moravská Hellas

  • anglický

    Moravian Hellas

Dokumentární / Krátkometrážní

Československo, 1963, 34 min

Režie:

Karel Vachek

Scénář:

Karel Vachek

Kamera:

Josef Ort-Šnep
(další profese)
  • LeoH
    ***

    Obvyklá nadřazenost až bohorovnost, s kterou Vachek přistupuje k svým tématům i k divákovi a kvůli které nemám potřebu se k jeho filmům vracet, podráží nohy i téhle – ve své době obsahem i formou záslužně provokativní, odtud mé tříhvězdičkové hodnocení – zprávě o stavu moravského folklóru na začátku 60. let. Nemůžu se zbavit dojmu, že novovlnná rozkouskovanost, doslovné „symboly“ (vyšisovaný obraz), těžkopádné hrané scénky tu nejsou pro lepší pochopení, podpoření či rozvinutí jednoduché ústřední teze (raději odrecitované hned na začátku), pro proniknutí pod povrch zobrazované skutečnosti ani pro vytvoření atmosféry, ale čistě jako demonstrace domnělého tvůrčího a intelektuálního titánství autorova.(30.1.2018)

  • Aleee89
    ***

    Karel Vachek byl a je specifickým filmařem. Moravská Hellas by se dala charakterizovat stejně. Kritický pohled na slavnosti ve Strážnici je zajímavý, líbí se mi hlavně formální stránka filmu - zaujal mě například vyšisovaný obraz, který je metaforou k samotné povaze současného festivalu. Vachek si nebral servítky, přesto mě někteří jeho současníci baví více. Jako alternativa je to však více než přínosné.(11.3.2013)

  • pm
    odpad!

    Ještě se mi nestalo, abych sundala hodnocení z maxima do nuly, ale po mnohaletém přemítání o smyslu "Moravské Hellas“ jsem se rozhodla být sama k sobě upřímná. Můj odmítavý vztah k dokumentům obecně na to nemá žádný vliv, ani fakt, že ty Karla Vachka mimo "Spřízněné volbou“ považuji za nedívatelné a slušně řečeno strašlivé. Nemluvě o tom, že toto není žádný dokument, ale pseudohraná fraška. Takže: dokumentární hodnota Vachkovy střihové srandičky ze Strážnice je nulová. Nevím, co původně měl v plánu natočit, netuším, jaký byl jeho záměr a zda nějaký vůbec měl. A hlavně: vůbec mě to nezajímá. Nevěřím tomu, že chtěl ukázat úpadek folkloru na jižní Moravě nebo jeho snaze společensky provokovat. Provokace totiž by měla vést k diskuzi a polemice, nesmí sama o sobě už názor formovat, předložit a vnucovat. Když Jaromil Jireš předvedl prostřednictvím "Žertu“, že folklor Moravského Slovácka je utopen v komerci a přežívá už jen ve folklorismech, svedl poměrně laskavým způsobem a bez urážek diváka přimět k zamyšlení… Chápu, že pověst okamžitě trezorového debutu, která "Moravskou Hellas“ provází, utváří názor na dílo i samotného autora, chápu stejně tak obdiv jeho studentů. Ale za sebe můžu říct jediné: že režisérem hluboce pohrdám za neslušný způsob, jakým zneužil místní obyvatele, naprosto netušící, čeho se stanou součástí. Ve Vachkově výsměchu nevidím ironii ani filozofii, jen hulvátství.(23.12.2013)

  • kaylin
    ****

    Rozhodně se jedná o zajímavý dokument, který prezentuje místy celkem kontroverzní myšlenky, které jsou doplněny o neskutečně zajímavý vizuál, kdy si Karel Vachek hraje s obrazem i zvukem, s tím, co skutečně vidíme a co bychom vidět měli. Nechci tvrdit, že je to přímo obžaloba zbytečného snažení, ale rozhodně je to film, z kterého cítíte, že je něco špatně. Jen je na vás, abyste se zamysleli nad tím, jestli špatně je to, jak moc se lidé snaží, i když ví, že to skončí, anebo je to v tom, že necháme něco takového, aby to skončilo. Bratři Saudkové tomu dodávají správný surreálný nádech, který už je dán samotným pomezím mezi dokumentem a hraným filmem.(6.1.2014)

  • Radko
    *****

    Trapnosti a radosti folklórneho festivalu na Morave. Dvojičky Jan a Karel Saudkovi v úlohách reportérov spoločne s jedným z protagonistov festivalu spovedajú rozličné figúrky, ktorých kroje smrdia väčšinou naftalínom a peniazmi ako úprimne žitou tradíciou. Defilé nevtipných ľudových vyprávjačov, gýčovitých maléreček, snaživých no neoriginálnych skladateľov novodobých ľudoviek, "výstavných" domov modernej ľudovej architektúry. Občas sa zjavia záblesky autenticity. Ich prezentácii zodpovedá jedna zo záverečných scén, kedy muzikantské trio v krojoch hrá v nehodiacom sa interiéri, nijako tam nezapadá a nikto ani veľmi nepočúva. Kombinácia dokumentárnych a hraných záberov, rozhovorov a komentovaných vstupov, vtipných medzitiuliek spoluvytvárajú obraz bizarného sveta v zhutnennej polhodinovej skratke. Vachek vytiahol tému o neautenticite folkóru zhruba 30 rokov pred rozvírením tejto témy v médiách, čím zároveň odvážne napadol jednu z režimom výdatne živených ikôn a herecky zapojil vtedy neveľmi známy dvojčenský pár neskôr populárnych a kvalitných umelcov. Toto všetko sú až vizionárske plusy, ktoré postavili základ skvele zrežírovaného dokumentu.(1.11.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace